Leo Thun bittet den Slawisten Frantisek Čelakovský, ein Lesebuch für die tschechischen Gymnasien zu verfassen. Zunächst berichtet Thun Čelakovský von seinem Besuch im tschechischen Gubernium. Dieses wird Čelakovský einen Geldbetrag auszahlen, der dessen Kosten für die Übersiedlung nach Prag decken soll. Čelakovský hatte in einem früheren Brief nämlich auf seine Geldnöte hingewiesen. Thun betont, froh über die Rückkehr Čelakovskýs in die Heimat zu sein, Gelehrte wie er würden dort nämlich gebraucht. Thun verlässt sich voller Zuversicht auf den wahren Patriotismus und die abgeklärte Gelehrsamkeit Čelakovskýs. Anschließend berichtet Thun von der baldigen Fertigstellung eines deutschen Lesebuches für Gymnasiasten. Čelakovský wäre aus der Sicht von Thun der geeignetste Kandidat, um tschechische Lesebücher für die Gymnasien anzufertigen, und bittet ihn daher um die Übernahme eines solchen Auftrages. Ein solches Lesebuch sei notwendig, wenn der Unterricht in den slawischen Muttersprachen gedeihen soll. Dementsprechend sollen auch Varianten in anderen slawischen Sprachen entstehen. Thun wünscht einen möglichst baldigen Besuch Čelakovskýs in Wien, um die Publikation mit Šafařík, Miklošić u. a. besprechen zu können. Sollte Čelakovský nicht kommen können, hofft Thun auf eine wohlwollende schriftliche Antwort.
Ve Vídni dne 24. září
Vzácný pane!
Navštívil jsem dnes českému gubernium, aby se Vašnosti vyplatila summa od
Vašnosti naznačena, jakožto náhrada z výloh přesídlením do Prahy působených. S upřímnuu radostí vítám vás do drahé vlasti
navrácéného. Velice potřebuje sil synů svých vědecky vzdělaných. Oni jedině
vyhověti mohuu pravým potřebám, oni toliko brániti mohou vlast a národ proti
zlému což působí jalové hulákání prazdných hlav. – S pevnou důvěrou spoléhám se
na pravé vlastenectví, a zralou učenost Vašnosti. Mám v tom ohledu ihned
vroucnou prosbu. Pracuje se tady a vyjde za krátký čas německá kniha ku čtení
pro gymnasisté. Má-li vyučování v mateřčině na českých gymnasiích prospěti,
potřebujeme podobnou knihu českou, – dobře sestavenou – jak brzo možno. I též
podobné v jiných slovanských nářečích. Českou nemohl by nikdo tak sestaviti jako
Vašnost, jenž stejně dobře zná potřeby dobrého gymnasium, jako stav literatury
naší. Prosím vás tedy, aby jste se uvázal v práci takovou [;] kdyby jste ale k
tomu přivolil, byl bych velice rád, abyste nás tady – možno ihned – navštívil na
několik dní, abychom s p. Šafaříkem, Miklošičem
i jinými umluvili plány pro podobné knihy slovanské. – Nemužete-li hnedle sám
přijiti, – což však arci bylo by mně nejmilejší – račte mně aspoň potěšiti s
příznivou odpovědí.
S upřímnou úctou jsem
Vašností
povolný
hr. L. Thun