Vaše Excellencí

Nás všech láskyplný ochránče!
Doufám a prosím na Bohu, aby Vaší Excellencí vždy při dobrém a stálém zdraví zachovati ráčil; neboť ráčíte býti nás všech otcem i ochráncem před trůnem našeho mladistvého i rytířského Zeměpána. Minul již rok, kde jsem se opovážil prositi o tu milost, abyste neráčili na mne zapomenouti. Prosím v hluboké pokoře opět o túže milost, bude-li nějaké místečko silám a schopnostem mým kdekoli v rozsáhlém a požehnaném státu rakouském přiměřené buďto u fakulty lekařské aneb při zavádení škol průmyslných aneb někde jinde. Neopovažuji se Vaší Excellencí něco udávati, an vím, že nejlépe uznati ráčíte, kde bych státu nejvíce prospěl.
Ještě jedno opovažuji sobě Vaší Excellencí! poníženě přednésti. Od let, co se přirodnictvím a školstvím obírám, snažil jsem se vynalezti přiměřenou soustavu a návod k vyučování přírodopisu, jenž by nezávisel od vrtkavých učených soustav, šlechtil srdce a vedl k cnosti a Bohu. Konečný toho pátrání vysledek sdělil jsem r. 852 [sic!] královské učené společnosti v Praze ve dvou přednáškách a i tiskem pokus jsem vydal ve své Fauně české. – I očekával jsem žádoucí minění obecné; znalcové i časopisové Lotos i Živa panem prof. Purkyněm vydávaná vyjadřily se na ten způsob příznivě, že by užitečno bylo, aby takovéhoto způsobu u vyučování přírodopisu ve školách obecných užíváno bylo. – Byl bych milerád hotov, tuto věc Vaší Excellencí, když do Prahy přijeti račíte, aneb k tomu vykázané komisí složené ze znalců učitelských jak duchovních tak i světských okázati a předložiti, by pak jste Sami posouditi ráčili, zda-li by z toho prospěch nějaký pro mládež vyplynul. Ostatně věc neváže se na nižadnou řeč.
Ještě jednou prosbu svou nejponíženější opakujíc těším se nadějí tou, že Vaše Excellencí při své otcovské péči učiní, seč býti ráčí a protož trvám na Bohu všeho dobrého přejíc

v nejhlubší úctě

nejoddanější a nejvděčnější
Amerling Karel

V Praze dne 20tého července 1853