Vysoce Urozený Pane Hrabě!
Velevládný Pane Státní Ministře!

Čině zadost přípovědi své, kterou jsem před rokem k pokynutí Vaší Excellencí byl učinil z ohledu zhotovení čítacích knih gymnasiálních, mám čest předložiti právě vyšlý první a třetí díl těchže knih; zůstavuje sobě i druhého dílu v tisku se nalézajícího zaslání v několika nedělích. Jest pak vřelé přání moje, aby díla tato, ježto co učební pomůcka mládeži naší sloužiti má, přede vším spokojenosti Vaší Excellencí dosáhlo; neboť svědom jsem sobě, že všemožnou pilnost k vykonání jeho jsem přiložil a učinil, co jen koliv v čase tak krátkém možného bylo, dalšího doplnění i zdokonalení zanechávaje sobě k budoucímu opětnému vydání.
Buď mi též volno při té příležitosti některá přání a prosby přednésti Vaší Excellencí s tou důvěrnou otevřeností, v které doufám, že oslyšen nebudu. Když mi pře půl druhým rokem od Vys. Ministerstva bylo pozvání přišlo vstoupiti v nynější mé povolání, zajat jsa cele tou radostnou myšlenkou, že opět ve své vlasti nějak prospěšným se prokázati moci budu, vážil jsem málo výminek tehdáž mi předložených a nebral velkého ohledu na to, že roční plat v daleko menší míře se mi vykazuje, nežli ten jest ježto mi od pruské vlády se dostával; neboť jsem doufal, že i takto k pohodlné mé výživě postačovati bude. Leč poučen nyní nemilou zkušeností vidím, kterak při zmáhající se pořád větší drahotě a menší ceně běžných peněz, mimo to při množících se více a více péčech a potřebách o vychování mé četné rodiny sedmera dorůstajících dítek mé nynější příjmy a přirovnání ku předešlým daleko jsou skrovnější, tak sice, že v samém skutku ne o mnoho více než polovici mých předešlých vynášející, a to při větším vzloženém na mne namáhání než bylo ono ve Vratislavi, jak Vaše Excellencí z přiloženého zde minist. tisku dostatečně vyrozuměti ráčí. Ježto pak ze všech za posledních těchto časův do naší říše přivolaných profesorův jeden každý znamenitě postavení své proti předešlému sobě polepšil, aniž pak já, jak za to mám, za jinými v přičinlivosti, způsobilosti a dobré pověsti pozadu nezůstávám: nedomnívám se, bych sám jediný v této věci ostati měl bez povšimnutí a zavázán k přinášení takovéto nesnadné oběti. I jsem cele té naděje, že Vaší Excellencí stížno nebude po uvážení této mé prosby v tom se mi ospravedlivým a milostivě příchylným prokázati a způsobiti to ze své moci, by můj nynější roční plat od onoho pruského, jak to i česť mocnářství našeho žádá, tak přílišně se nelišil, ale aspoň poněkud jemu se vrovnal, a abych tím ochotněji a radostněji práce povolání svého konati mohl, nejsa sklíčen jinými vedlejšími starostmi.
Druhá věc, o níž se Vaší Excellencí zmíniti potřebno mi se vidí, týká se úkolu mého při zdejší naukové kommisí od Vaší Excellencí na mne vzloženého. Nechci a nemohu tajiti, že i při mnohém shovívání ve zkouškách za příčinou na ten čas náhlých potřeb našich, předce při veliké části pohřešuje se důkladná zběhlost ve mluvě a literatuře české, která ovšem od učitelův gymnasialních vyhledávati se musí, má-li jinak příznivým národu našemu úmyslům vysoké vlády býti zadost činěno. Málo který z dosavadních kandidátův vniknul hlouběji do jádra a povznesl se nad všední empirismus. Bylo by zbytečno zmiňovati o příčinách nedostatkův těchto, anoť Vaší Excellencí ovšem nemohou býti neznámy; ale spíše potřebno bylo by co nejrychleji přistoupiti nějak k odstranění jejich. A v tom ohledu osměluji se ponavrhnouti, neuznávala-li by Vaše Excellencí za dobré, by na nějaký čas, asi na 5 neb 6 let (neboť doufám, že později záležitost ta sama sebou vždy lépe půjde ku předu) zřízeno bylo při zdejší universitě nějaké cvičení zvláště pro kandidáty profesur, poněkud na způsob filologického semináře, v němžto by se jim příležitost poskytla důkladněji seznámiti se s druhem českého jazyka cestou theoretickou i praktickou. Mám za to, že k zamýšleným opravám gymnasialního vyučování takto dobře by se přispělo a Vaše Excellencí k nové vděčnosti národ český tím sobě by zavázal.
V naději milostivého uvážení a vyplnění přednešených prání a prosby mám česť s hlubokou uctivostí psáti se

Vaší Excellencí

Poníženě oddaný
prof. F. L. Čelakovský